Lepší žít ve špatném těle než živořit ve správném

Už u prvního článku, kterej jsem napsal po tvůrčí pauze během své druhé změny pohlaví zpátky na pytlíček a bimbátko, se objevilo spoustu komentářů. Velmi si vaší pozornosti cenim a omlouvám se, že na ně nezvládám individuálně odepisovat. Zároveň se také veřejně omlouvám všem, kterejm jsem neodepsal na Facebooku – jednoduše proto, že je značně otravný používat dva profily najednou. Aspoň na některý zprávy teď v rychlosti odpovím, než se vrhneme na další dobrodružství. Celý příspěvek

Reklamy

Babský rady o tranzici

Inu, většina čtenářů vzala poslední článek dobře. Přišly mi povětšinou povzbuzující komentáře a stejně jako před rokem a půl a mi lidi psali, že pro ně budu pořád kámoš, ať se děje cokoli. Úplně mi to vhání slzy dojetí do očí. Bedliví čtenáři si ale povšimli rozkolu, který v mé duši panuje. Pokusím se jej demonstrovat na následujících dvou komentářích: Celý příspěvek

Že prej mám napsat něco kontroverzního

Minulý víkend jsme s Veronikou oslavily dva měsíce, které se mnou musela přetrpět. (A předtím ještě jeden měsíc, kdy jsem ji odmítala, ale ten do toho nepočítáme, to bylo takový prenatální období našeho vztahu.) V pondělí jsem šla na psychoterapii, jak jsem jí asi před měsícem slíbila. Pověděla jsem doktorce něco o sobě, hrubě jsem načrtla vztahy v naší rodině („Je to banda hovad,”) a co mě tam přivádí. „Vypadáte, jako kdyby Váš největší problém byly finance,” řekla nakonec šťastně, protože viděla, že na mě správně fungujou antidepresiva. Jó, to holka eště neví, kolik práce jí se mnou čeká! Očekávám vyřešení všech mých problémů a razantní nárůst sebevědomí. Celý příspěvek

Červené růže mezi šedí

Mám ráda dny, jako je tenhle. Odvedla jsem svoje děvče do práce a pak jsem si doma pustila MasterChefa. Pokud to někdo sleduje, můžete mi vysvětlit, jak se takový vojeblo jako Dominika dostala tak daleko? No nic. Mezitím jsem spravila od kočky překousanej kabel od počítače jedněma nůžkama a kilometrem lepicí pásky a vysloužila si tak virtuální polibek. Taky jsem si tím vysloužila počítač – už rok a půl se mi tedy daří žít bez vlastního a ráda bych tohle období prodloužila až do vlastní smrti. Umírání notebooků je pro mě totiž každodenním chlebem.  Celý příspěvek

Potácení

Hele lidi, dneska to na článek nevidim. Jsem utahaná po klasickym maratonu Popo – práce – Popo – práce, kdy dělám vlastně dvanáctky, ale tak, že je mezi nima rozestup jenom osm hodin. To je každej tejden osm hodin spánku, co nemam. Do toho jsem taky zamilovaná až po uši a potácim se mezi euforií a nervovym zhroucenim. Tyhle stavy se střídaj přibližně po dvaceti minutách. Bolí mě pravé ňadro a brečim jak idiot. Tak aspoň že estradiol zabírá. Nechala jsem si vzít asi půl litru krve a otestovat se nejen na hladiny hormonů, ale taky na rozklad jater a HIV. Jo a taky jsem za celej den jedla jenom mandarinku a nudle.  Celý příspěvek

Na prahu druhé puberty

V pondělí ráno jsem přišla do práce a znova jsem si přečetla Adélin komentář pod posledním článkem. Mám vždycky radost, když mě WordPress upozorní na nějakou aktivitu, připadám si pak děsně důležitě. Největší radost mám, když komentuje Adéla, protože její dotazy jsou konstruktivní. (Tak moc, že bych je použila jako příklad, kdyby se mě někdo ptal, co znamená slovo konstruktivní.) Na její dotaz jsem během hodiny napsala odpověď a dvanácti stech slov a ihned mi bylo jasný, že tak dlouhej článek nikdo číst nebude. Svou rozsáhlou analýzu, jak se mi navazovaly vztahy dřív a teď, si nechám na video. Ještě jednou díky a blog Stay Adela jde zaslouženě do mejch OdkazůCelý příspěvek

Snové teorie (a taky jedna lásková)

Ten závazek, že každej tejden napíšu jeden článek, má i odvrácenou stranu. Jak naskakuje kvantita, kvalita jde do hajzlu. Na druhou stranu, když uvážim, jak moc se vám líbilo video #9 – S barvou ven, tak jistě oceníte i dnešní výlev. V neposlední řadě taky jistě potěším svoje sice zamindrákované, zato ale velmi věrné čtenáře a čtenářky. (A lidi, co jsou někde mezi.) Po roce se mi totiž ozvala moje dávná přítelkyně deprese. A eště jedna zrzka taky, ale na ní přijde řeč v souvislosti s mojí deskouCelý příspěvek

Některé dívky (aneb O sebelásce)

S některejma holkama je člověku fajn, ale z některejch máte… no řekněme smíšený pocity. Ty první jsou často usměvavý a ty druhý se mračej. Nálady bejvaj nakažlivý a když se sejdou protichůdný temperamenty, končívá to mizerně. S touhle hlubokou myšlenkou otevírám svoje nový album, který vyjde ještě letos. První skladba, Some Girls, je takovej typickej lovesong a z propadliště dějin pop music ho vytahuju pro dnešní článek, abych se dál šťourala ve svých citech. Moje poslední video sklidilo celkem úspěch a rozdělilo fanoušky na dva tábory – „vím přesně, jak ti je” a „je mi to tak líto”. Celý příspěvek

35 dní na hormonech – Už mám prsa?

Asi je na čase, abych taky jednou napsala něco o svý přeměně. Je to už víc než měsíc, co beru hormony, tak nebudu říkat, že se neděje vůbec nic. Co se týče psychiky, pozoruju jednoznačný úbytek chuti na sex, ostatně ani moje tělo si o něj už nežádá každý ráno a pak eště asi tak milionkrát denně. Zrovna nedávno se mi zdálo, že jsem se zamilovala do blondýnky (vypadala trochu jako Niky, ale to je samozřejmě náhoda) a cítila jsem k ní tu povědomou neodolatelnou touhu, onen jenom částečně příjemný pocit, jako kdyby vám někdo za močovej měchýř zaháknul ótéčko a řekl „Teď jsi moje!” Takže to vypadá, že si můj mozek (narozdíl od toho Weissova) eště pořád pamatuje, co jsou to city. Celý příspěvek

Jsem typický člověk

Agentura Reuters přišla se zprávou, ve které cituje profesorku Daphnu Joel: „Je velmi, velmi vzácné, když najdeme někoho s výhradně mužskými nebo výhradně ženskými rysy.“ To by němej neřek. Člověk by od neurovědce čekal víc, co? Podle Reuters shrnula svoje bádání asi takto: „Zatímco genitálie jsou téměř vždy v jedné ze dvou typických forem, mozky tak snadno odlišit nejde.“ Napadá mě, jestli někdo v Reuters profesorce řekl jako Pohlreich: „vysvětli mi to jako tříletýmu, vole.“ Páč jinak si tak hrubý zjednodušení a poznámku o genitálu, která je totálně mimo mísu, vysvětlit nedokážu. Celý příspěvek