O pálení dobrého bydla

Dnes z trochu jiného soudku. Trochu mě se Zrzavou pálí dobré bydlo. To je mimochodem dost výstižný – naše bydlo je fakt dobrý. Na tohle téma jsem se bavila s bývalým spolužákem a nedospěli jsme k žádnýmu výsledku. Jeho názor je, že Praha je idiotský město, ale jinak je Česko super, zatímco já to vidim tak, že Praha je v rámci naší idiotský republiky nejlepší místo k žití. Uznávám, narozdíl od něj jsem nikdy nebydlela v jinym městě, ale nějaký zkušenosti z první ruky mam. Celý příspěvek

Reklamy

Alchymie je mrtvá, je čas na vědu!

(volné pokračování článku „Co mi chybělo (na Prague Pride)” o tom, jak se lidi navzájem nevnímaj, protože stejně všichni melou nesmysly)

Nedávno mě přepadla taková depresivní nálada. Chtěla jsem si stěžovat, že mě nikdo nebere vážně. Že zase nikdo neposlouchá, co řikám. Zajímavý na tom je (teda neni, ale chci to nějak uvést), že jsem tenhle problém už jednou v životě řešila. V devatenácti jsem chodila k doktorce (rozuměj cvokařce) s tím, že mě nikdo nevnímá. Odešla jsem spokojená, jenže po několika letech mě nahlodali jiný lidi. Prý měla už tehdy zjistit, že jsem trans, ale nevnímala mě. To je docela začarovanej kruh, co? Celý příspěvek

Co mi chybělo (na Prague Pride)

Tak se nám v sobotu konal šestý ročník Prague Pride. Těšila jsem se na to jako na Vánoce, protože loni to fakt nemělo chybu. Sice nemůžu říct, že bych byla vyloženě zklamaná, ale chyběl mi takovej ten pocit, kterej mívám po fakt skvělejch akcích. Třeba když jsem oddcházela z koncertů Muse nebo Paula McCartneyho, říkala jsem si ještě pár dní potom: JO! Hergot, to byla pařba. Měla jsem to tak loni, ale letos ne.  Celý příspěvek

Transsexuální experimenty a jiné konspirace

V první řadě chci poděkovat všem, kteří se účastnili diskuse pod článkem „Aktivistka bez utlačovaných”. Ačkoli to vesměs byla jenom hromada hejtů, udělalo mi to dohromady celkem slušnou návštěvnost v jinak líném létě, když všichni jezdí na vodu a nikoho nezajímá, jak to maj transky těžký. Diskuse v komentářích jsem se neúčastnila, a proto svoje názory teď shrnu do dnešního článku. Celý příspěvek

Aktivistka bez utlačovaných

Já vim, selhala jsem a mrzí mě to. Samozřejmě dneska není čtvrtek a porušila jsem tradice. Za porušení tradic je adekvátní trest upálení na hranici, tak šup tam se mnou. Před pár dny jsem si řikala, že jsem v takový zvláštní situaci. Vždycky jsem tvrdila, že to, co hodlám psát na blogu a říkat ve videích, budou jenom moje názory. Postřehy, který se vztahujou ke mě. Ale stejně jsem se nakonec začala hadát o tom, kdo má na internetu větší pravdu. Celý příspěvek

Věci, o kterých jsem mluvit nechtěla

Tak jsem zdárně dojela do Dětmarovic. Půjčila jsem si Leedersovo auto, napsala na BlaBlaCar.cz, jestli někdo nechce ject s náma a děj se vůle boží. Naštěstí se nevyplnily moje noční můry, že k nám nastoupí někdo s ADHD, vezla jsem tři spící lidi a jednu slečnu, co si četla. A téměř se nám i zaplatil benzín, takže spokojenost stoprocentní. Akorát mi neni úplně jasný, proč se všichni ozvali až na poslední chvíli. Tak jsem zvědavá, jestli někoho povezeme i cestou zpátky. Celý příspěvek

Moje děsivé tajemství bylo vyzrazeno

Tenhle týden jsem si nenapsala článek dopředu, takže ho teď smolím na poslední chvilku. Celej den sedim obklopená špatně vyplněnejma smlouvama mnohdy v ruštině a zakazuju lidem prodávat svoje fotky. To je moje nová práce. Modlim se, aby přišla výplata. (Což neni úplně samozřejmý, jak jsem zjistila po své zkušenosti s brigádou v Tescu.) Páč jestli přijde, tak to bude vyloženě spása. Zrovna zejtra totiž asi sáhnu do svejch tajnejch zásob a vybrakuju je, abych si koupila lodičky. Já vim, žádnej zázrak, ale ve velikosti Titanicu se na nižší cenu prostě nedostanu a fakt nemůžu strávit zbytek života v obnošenejch konverzkách. Celý příspěvek

Článek, jako je tenhle

Teď, když píšu tuhle větu, je pondělí. Zase si píšu článek dopředu, protože mám obavy, že stihnu napsat maximálně sto slov za den. Jsem teď docela zaneprázdněná, totiž. Vypadá to, že jsem dostala práci. Ne sice moc slušnou nebo normální, ale mohlo by to hodit nějaký peníze. Vlastně ani nevim, jestli bych normální práci pro slušnou firmu dokázala vykonávat. (Abych byla upřímná, zatim ani nevim, co ta nová práce bude vlastně obnášet.) Do toho jsem se začala učit na klavír a trávim hodiny a hodiny u nákresů těhle kouzelnejch strojů, abych dokázala sama servisovat pianino, který se k nám snad už brzo nastěhuje.

Celý příspěvek

Alters – první transgender komiks

Je to tady! AfterShock Comics vydává první komiks, v němž je hlavní superhrdinkou transholka. Jasně, má to svoje mouchy, teda konkrétně tu zápletku jsem už někde viděla, ale přesto to stojí za bližší prozkoumání. „Alters”, jak se bude titul jmenovat, začne vycházet v září a stojí za ním Paul Jenkins a výtvarnice Leyla Leiz a Tamra Bonvillain (fakt parádní jméno, když kreslíte komiksy). Ostatně ani AfterShock Comics neni žádný trapný studio – jeho zakladatelé Joe Pruett a Mike Marts původně pracovali v Marvelu. Celý příspěvek

Velký skok pro lidstvo, já stojim na místě

Internetem se šíří jedna zajímavá zpráva za druhou. V Pákistánu vydali novou fatvu, která říká, že transsexuál, kterej vypadá jako člověk kýženého pohlaví, může uzavřít manželství. Takže jo, tušíte správně, transsexuál, kterej eště nevypadá úplně hotově, manželství uzavřít nemůže. WOW, tolerance jaxviň! Já se teda v Islámu moc nevyznám, ale fatva je dle mého názoru jenom doporučení, podle kterýho se řídíte v závislosti na tom, jak moc velkej jste náboženskej fanatik. Jinými slovy se legálně vzato v Pákistánu nezměnilo vůbec nic. Ale přesto zatleskejme, jak obrovský je to krok pro civilizaci! Celý příspěvek