Lepší žít ve špatném těle než živořit ve správném

Už u prvního článku, kterej jsem napsal po tvůrčí pauze během své druhé změny pohlaví zpátky na pytlíček a bimbátko, se objevilo spoustu komentářů. Velmi si vaší pozornosti cenim a omlouvám se, že na ně nezvládám individuálně odepisovat. Zároveň se také veřejně omlouvám všem, kterejm jsem neodepsal na Facebooku – jednoduše proto, že je značně otravný používat dva profily najednou. Aspoň na některý zprávy teď v rychlosti odpovím, než se vrhneme na další dobrodružství. Celý příspěvek

Reklamy

Babský rady o tranzici

Inu, většina čtenářů vzala poslední článek dobře. Přišly mi povětšinou povzbuzující komentáře a stejně jako před rokem a půl a mi lidi psali, že pro ně budu pořád kámoš, ať se děje cokoli. Úplně mi to vhání slzy dojetí do očí. Bedliví čtenáři si ale povšimli rozkolu, který v mé duši panuje. Pokusím se jej demonstrovat na následujících dvou komentářích: Celý příspěvek

Kdo koho vodí za nos

Ahoj, lidi, jsem zpátky! Ale je to, jako kdybych tady nikdy nebyl. Někdo mě zná jako Zitu, někdo jako Midgeyho a někdo zase jako Honzu. V první řadě se tedy omlouvám za zmatek, kterej možná v někom vyvolávám. Historie dnešního článku sahá do doby, kdy mě Žoužel upozornila, že o mně píše Lilian Voss. Že prej je tranZita vtipná a tak nějak obecně skvělá a měla by pokračovat v točení videí. Jenže někdo jí to okomentoval, že „Zita je teď už ale zase chlap.“ Celý příspěvek

Přestávám brát hormony

Asi dokážete uhádnout důvod toho, že jsem měsíc nic nenapsala. Depresi se mi, přes moje nadšení a počáteční zdánlivý úspěch, nepodařilo rozehnat a chvilku po vydání článku 52 předsevzetí udeřila zas. Ve zkratce: týden jsem nebyla schopná ani vstát z postele, prospala jsem pracovní pohovor a mnoho dalších příležitostí k vydělání peněz. Dopadlo to tak, že mě maminka donutila jet do Riapsu, kde jsem vedla dlouhý rozhovor s psychiatrem. Na základě tohoto povídání a sáhodlouhé diskuse s Veronikou, jež proběhla ten samý večer, jsem přistoupila k razantnímu opatření, které, jak doufáme, konečně povede k nastolení rovnováhy v mém mozku: přestávám brát hormony. Celý příspěvek

Že prej mám napsat něco kontroverzního

Minulý víkend jsme s Veronikou oslavily dva měsíce, které se mnou musela přetrpět. (A předtím ještě jeden měsíc, kdy jsem ji odmítala, ale ten do toho nepočítáme, to bylo takový prenatální období našeho vztahu.) V pondělí jsem šla na psychoterapii, jak jsem jí asi před měsícem slíbila. Pověděla jsem doktorce něco o sobě, hrubě jsem načrtla vztahy v naší rodině („Je to banda hovad,”) a co mě tam přivádí. „Vypadáte, jako kdyby Váš největší problém byly finance,” řekla nakonec šťastně, protože viděla, že na mě správně fungujou antidepresiva. Jó, to holka eště neví, kolik práce jí se mnou čeká! Očekávám vyřešení všech mých problémů a razantní nárůst sebevědomí. Celý příspěvek

Dej mi ruku a řeknu ti, s kým spíš

Poslední tři týdny byly velmi bouřlivé a přinesly mi mnoho nových poznatků. Zaprvé, i lesbám se občas zasteskne po penisu. Zadruhé, antidepresiva mi nevymazaly mozek úplně – pořád dokážu brečet. A konečně zatřetí, nejde nemít rád Beatles. Za všechny tyto nové revelace vděčím svýmu děvčeti a tímto jí děkuju za neustálé rozšiřování obzorů. I přesto, že si připadám jako čtrnáctiletý vypatlo. Včera se mě u večeře zeptala, jak se to tak vůbec stane, že je člověk trans. Dobrá otázka, bejby! Pojďme se tedy spolu vydat na cestu do hlubin dělohy tvojí mámy.  Celý příspěvek

Na prahu druhé puberty

V pondělí ráno jsem přišla do práce a znova jsem si přečetla Adélin komentář pod posledním článkem. Mám vždycky radost, když mě WordPress upozorní na nějakou aktivitu, připadám si pak děsně důležitě. Největší radost mám, když komentuje Adéla, protože její dotazy jsou konstruktivní. (Tak moc, že bych je použila jako příklad, kdyby se mě někdo ptal, co znamená slovo konstruktivní.) Na její dotaz jsem během hodiny napsala odpověď a dvanácti stech slov a ihned mi bylo jasný, že tak dlouhej článek nikdo číst nebude. Svou rozsáhlou analýzu, jak se mi navazovaly vztahy dřív a teď, si nechám na video. Ještě jednou díky a blog Stay Adela jde zaslouženě do mejch OdkazůCelý příspěvek

Slzavé údolí

Transgender lidi (kdo by nemiloval tohle označení, podobně jako autismus lidi) slaví další malé vítězství. Francie zrušila požadavek sterilizace pro uznání legálního pohlaví, jinými slovy, pro ty, co se v tom moc neorientujou, už se nemusí nic řezat kvůli jenomu písmenku a jednomu číslíčku v občance. Takže ještě tak sto padesát let a možná se třetí tisíciletí dostane i do našeho zákoutí Evropy. Samozřejmě pouze za předpokladu, že nás do tý doby neukamenuje Islámský stát. Nebo jinej stát, třeba z Ameriky chodí o translidech vesměs jenom dva druhy zpráv – o tom, že maj problém se záchodama, a o tom, že občas někdo potká transku s pytlem na hlavě. Zakopanou v zemi.  Celý příspěvek

63 dní na hormonech (s intimními detaily)

Tak hodná na vás jsem, že vás před intimními detaily předem varuju. Dokonce je velkoryse schovám až za perex, takže i pokud jste přišli na stránku náhodně, nemusíte se bát, že byste se dozvěděli příliš mnoho informací. Obzvláště takových informací, o které jste se neprosili. Ale já vim, že jste všichni zvědavý vopice a zajímá vás to, takže na to stejně kliknete. Než se odhodláte k tomuto důležitému kroku ve vašem životě, můžete si přečíst i poslední měsíční hormonovou aktualizaciCelý příspěvek

35 dní na hormonech – Už mám prsa?

Asi je na čase, abych taky jednou napsala něco o svý přeměně. Je to už víc než měsíc, co beru hormony, tak nebudu říkat, že se neděje vůbec nic. Co se týče psychiky, pozoruju jednoznačný úbytek chuti na sex, ostatně ani moje tělo si o něj už nežádá každý ráno a pak eště asi tak milionkrát denně. Zrovna nedávno se mi zdálo, že jsem se zamilovala do blondýnky (vypadala trochu jako Niky, ale to je samozřejmě náhoda) a cítila jsem k ní tu povědomou neodolatelnou touhu, onen jenom částečně příjemný pocit, jako kdyby vám někdo za močovej měchýř zaháknul ótéčko a řekl „Teď jsi moje!” Takže to vypadá, že si můj mozek (narozdíl od toho Weissova) eště pořád pamatuje, co jsou to city. Celý příspěvek