Transgender lidi (kdo by nemiloval tohle označení, podobně jako autismus lidi) slaví další malé vítězství. Francie zrušila požadavek sterilizace pro uznání legálního pohlaví, jinými slovy, pro ty, co se v tom moc neorientujou, už se nemusí nic řezat kvůli jenomu písmenku a jednomu číslíčku v občance. Takže ještě tak sto padesát let a možná se třetí tisíciletí dostane i do našeho zákoutí Evropy. Samozřejmě pouze za předpokladu, že nás do tý doby neukamenuje Islámský stát. Nebo jinej stát, třeba z Ameriky chodí o translidech vesměs jenom dva druhy zpráv – o tom, že maj problém se záchodama, a o tom, že občas někdo potká transku s pytlem na hlavě. Zakopanou v zemi.
Tolik pravidelné shrnutí toho, co se děje ve světě na téma transsexualita. Já sama si připadám 1) provinile, že jsem nenapsala včera článek a 2) neutěšeně, protože, a melu to furt dokola, se nic neděje v mym životě. Ad 1, byla jsem včera celkem busy. Vařila jsem jídlo na tři dni dopředu, o tom, jak vynikající to bylo, se můžete přesvědčit na mym Instagramu. Pak jsme si jely s Natynkou koupit lustr, jelikož se už už schyluje k rekonstrukci našeho pokojíčku, která zvýší úroveň bydlení o 230%. A konečně jsem šla na rande.
Než začnete namítat, že se v mym životě děje mnoho, kupříkladu nový kabát, lahodný kuře a rozvášněná kundička (kombinace známá jako KKK), zamrazím vás bodem 2. Ta událost, na kterou čekám tak netrpělivě jako transka na Thajsko, je moje vytoužená návštěva endokrinologie, ke který se rozhodně neschyluje. Když se mi tam minulý týden nepodařilo dovolat, jala jsem se tam jít osobně. Sestra mi ale řekla, že paní doktorka má nejbližší volný termín v lednu. To je paráda, mezitim se mi játra rozpadnou na prach. Ale že prej doktorce můžu poslat maila a něco vyřídíme. Těšim se, jak jí mailem pošlu svojí krev a ona mi k odpovědi přiloží recept na léky.
Ale teď vážně! Nerada bych, aby to vypadalo, že na všechno akorát píčuju. Jsem hluboce přesvědčena, že i v České socialistické republice dojde ke změně k lepšímu a společně si s Francií podáme ty… ruce. Taky mě dojalo, že jsem dostala ten kabát a včera večer romantický sýr s ušlechtilou plísní. V neposlední řadě jsem ráda, že se lidem líbilo, když jsem odehrála koncert v šatech, čemuž jsem se dlouho bránila. Jsem z toho všeho tak vděčná za svůj život, že se mi chce zvracet duha, zvlášť když pomyslim na to, že ještě před týdnem jsem měla chuť vyhodit prášky a obnovit svůj starej profil na Facebooku.
Dík za dočtení dnešního slaďáku a těšte se, protože o víkendu možná natočim video. I když zase narážim na svůj věčný problém, nevim o čem. Nějaký návrhy?
Minulý článek: Snové teorie (a taky jedna lásková)
Podobné články: Mnoho povyku pro nic, Věci, o kterých jsem mluvit nechtěla
tranZITA 
Mě by hrozně zajímalo, jak to maji transsexuálové se seznamováním(jakože jestli je to lehká/těžká záležitost) , jak na transsexualitu kouká okolí. Vím, že v Česku jsou lidé plní předsudků, tak by mě to taky zajímalo.
Plánuješ v budoucnu mít děti? Jestli to jsou moc intimní otázky, tak se omlouvám, ale je to moc zajímavé čtení/koukání:-)
To se mi líbíTo se mi líbí
Já bych řekla, že to hodně záleží na tom, jak člověk vypadá. U kluků je to většinou úplně ok, u holek záleží na fázi přeměny a štěstí a plastikách. Když není pochyb o genderu, je navázání vztahů úplně normální… No, a pak se ukáže, jaký má partner charakter, když se to dozví (málokdo si může dovolit luxus to tajit a nejen kvůli fyzickým detailům, i kvůli přátelům a vůbec sociální bublině)… Já měla štěstí, jsme spolu už půl roku a je to nádhera 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
A já bych řekla, že na vzhledu zrovna nezáleží, to mluvim z vlastní zkušenosti. Celej život do mě lidi hustěj, jak jsem krásná, a nic z toho. Takže jak říkáš, partner nesmí bejt idiot, ale hlavně ty nesmíš bejt idiot 😀 A vůbec, co já se tu budu vykecávat, natočim vám o tom video.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zita: Já myslela jako takový to prvotní, obyčejný seznamování se – tj. když někoho vůbec neznáš, tak se s ním těžko dáš do řeči jen tak, když si navíc nejseš jistá jestli je to chlap nebo ženská… je jasný, že jakmile jste už seznámeni a bavíte se delší dobu, tak už hrajou roli jiný faktory. Ještě jinak – když jsi chlap a vidíš hezkou holku, tak se s ní dáš do řeči klidně ve frontě v knihovně na vrácení knížek (a vice versa)…
Jakmile už máš tohle za sebou, tak je jedno jak vypadáš, ale jak si padnete do noty.
To se mi líbíTo se mi líbí
No jasně, v tomhle případě s tebou souhlasím. Já jsem posedlá tím randenim, takže to beru z trochu jinýho pohledu 😀
To se mi líbíTo se mi líbí