Laserové odstranění vousů aneb Tahle mašina má výkon

Jak jste si asi všimli, odmítám točit videa, jejichž veškerým sdělením by bylo: „omg, už jsem pět tejdnů na hormonech, mám o milimetr větší prsa, koukejte!” Ne že bych nechtěla, abyste se mi koukali na prsa, přirozeně, ale shrnout jednou za několik měsíců, co se děje, podle mě bohatě stačí. Hormony teď beru asi měsíc a nepřijde mi, že bych vypadala jakkoli jinak. (Sami vidíte, že to neni úplně na pětiminutový video.)

Nicméně jeden novej zážitek mám, a to je odstraňování vousů. I tady vás ale zklamu a neobdařím vás svým břitkým humorem, jelikož tuto proceduru můžu směle zařadit mezi nejobyčejnější zážitky svého života. Pro všechny fousáče v řadách mých čtenářů – celý to proběhlo asi následovně:

  1. Zeptala jsem se Ellen, kam chodí, protože nabídka je téměř nepřeberná a já nevěděla, co si vybrat. Doporučila mi Centrum estetické kosmetiky v Ženských domovech, které tímto asi doporučuju i dál. (A to na základě dalších dojmů, nikoli výsledku, protože ten neni žádnej.)
  2. Přišla jsem tam a představila jsem se jako kluk. Pan doktor (magistr lejzrovač?) mi povyprávěl, jak to tak asi bude probíhat a zeptal se mě, jaká je moje motivace. Po mým stručným vysvětlení, jež mi usnadnila galerie transek na nástěnce, mě začal oslovovat Zito. Takže rozhodně palčák nahoru.
  3. Z principu laseru není vhodné s léčbou otálet a tak mě poslal do bankomatu pro litr, ať můžem rovnou začít. Tak jsme rovnou začli. Na otázku, zdali to bolí, odpovídám jako u tetování: zažila jsem teda příjemnější věci, ale nerozbrečela jsem se. „A to jsem vám to docela osolil, tahle mašina má výkon a vy jste to vydržela statečně. Teď už to bude jenom lepší, jak bude vousů ubývat,” řekl pan odstraňovač a napatlal mi aloe vera na tvář.
  4. Po deseti minutách zákroku jsem zaplatila, domluvili jsme se na příště a to je celý. Upřímně, a řikám si to poslední dobou často, byla jsem idiot, když jsem do toho nešla už v osmnácti. Sice mě to vyjde tak na patnáctku, ale
    • vousy, co mě celej život hyzdí, budou pryč,
    • ušetřim za žiletky, ale hlavně
    • no more holicí pěna v uších a na límečku u košile!

A tak se ještě jednou omlouvám, že vás kromě svého humoru ochudim i o autoportrét, na kterym mám strniště, jsem totálně zničená a celej xicht mám spálenej od laseru. To se prostě nestalo. Ale slibuju, že jakmile se říznu do prstu, vyfotim vám krev, protože z cizího neštěstí je přeci největší radost. Mějte se krásně!

Vaše Zita :-*

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s