Mnoho povyku pro nic

Nuda v práci. Toho si musim užít, protože na konci měsíce proběhne masivní propouštění a jako trapná brigádnice poletim mezi prvníma. A tak si udělám rychlou aktualizaci, ať všichni víme, jak probíhá moje metamorfóza. Za poslední tejden jsem byla na interně a u Hanky a přinesla jsem si samý dobrý zprávy. Do toho jsme s kapelou zase vyhráli nějakou soutěž, takže ztráta zaměstnání mě samozřejmě nemůže rozházet.

Minulej tejden byl fakt náročnej. Vstávala jsem před šestou a hodila spát po půlnoci, mimo jiné proto, že jsem ve čtvrtek šla do nemocnice Na Žižkově. (No vážně, pokud jste doteďka nevěděli, že taková nemocnice existuje, nebyli jste sami. Není však třeba truchlit, je to jenom nuzná poliklinika s honosnym názvem.) Tam mi vzali krev a moč, nikterak násilně, všechno jsem jim to tam pustila celkem dobrovolně, avšak s obavami, jelikož vím, že můj životní styl nezahrnuje antibiotika, zato solidní dávku všemožných drog ano.

Tak jsem přiznala, že cigaretu si zapálim jenom výjimečně, a PŘIROZENĚ to omezim ještě víc, pokud dostanu hormony. Tohle jsem samozřejmě nemohla říct o chlastu, a tak jsem na otázku „alkohol také příležitostně?“ odpověděla výmluvným uculováním. Nakonec mi doktorka vyšetřila břicho (poklepem a prohmatáním, což bylo snad ještě nepříjemnější a ještě zbytečnější než moje předloňská kolonoskopie) a klouby dolních končetin. Tahle rozcvička byla asi tak náročná, že by jí prošla i moje devadesátiletá babička, která nemůže chodit. Ale tim líp pro mě, vyšla jsem z ní samozřejmě zdravá jako rybička. Moje nadšení neznalo mezí, když jsem si pak včera přišla pro výsledky a zjistila tak, že můj krevní obraz vypadá, jako kdybych v životě nebyla nemocná a klobásy znala jenom z vyprávění.

Dneska jsem si zajela za Hankou, abych jí předala ty výsledky a POZOR! (teď to přijde:) Vlastně už jsem se kvalifikovala pro nasazení hormonální léčby. Endokrinologie je už jenom taková formalitka, která by měla maximálně doporučit změnu medikace, ale už teď vim, že mě trochu hormonu nerozhází. „Těšíte se na hormony?“ zeptala se mě Fifková. „Sere papež?“ pomyslela jsem si a roztlemila se od ucha k uchu.

Takže postup bude následující: za měsíc jdu do Endocare, tam mě proženou laboratoří a za pár dní by měly být výsledky – ty mi přijdou do mailu (třetí tisíciletí?). Asi deset dní nato půjdu za Hankou, domluvily jsme se, že přivedu svojí maminku, aby pochopila, že nemám po kom být normální. Zároveň mi ten den pravděpodobně předepíše hormony, což údajně asi udělá, i kdyby výsledky z endokrinologie eště nebyly, protože zdravější už nebudu.

Wow, tolik štěstí a úlevy jsem nezažila snad od maturity.

 

Reklamy

3 komentáře: „Mnoho povyku pro nic

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s