První návštěva u doktorky

V úterý 19. ledna jsem si udělala volno a hezkej den. Poprvé jsem vytáhla svůj O bag na procházku a vyšla na první návštěvu u doktorky Fifkový. Spoustu jsem toho o ní slyšela. Někdo říkal, že je to největší kapacita ve svým oboru a že s každým dobře vychází. Někdo jinej zase tvrdil, že během sezení pořád někam odbíhá, aby si vyřídila telefony. Byla jsem však klidná, protože jsem věděla, že od toho má lidi.

No jo, ale jaký. Zazvonila jsem, řekla jsem, že mám domluvenou schůzku. Otevřela mi sestra, tak jsem se představila („Černá, dobrý den“) a posadila se do ordinace. Nebo do kanceláře, nikdy nevim, jak se to jmenuje, když jste cvokař. Po chvilce přišla sestra (možná je to teda asistentka, pokud sedíme v kanceláři) a položila mi několik rychlých otázek. Velmi důsledně mě oslovovala v mužskym rodě, asi abych si to jako urovnala v hlavě, jestli si to nechci rozmyslet, než bude pozdě. Tak jsem si to nerozmyslela.

Hanka, jak o sobě doktorka Fifková mluví, měla fakt super propisku, tak jsem si s ní psala, jako kdybych se to zrovna naučila. Potom konečně přišla a řekla, že je to její oblíbená. Tak jsem Vám vypsala oblíbenou tužku, pardon. „Co Vás sem přivedlo?“ zeptala se mě. Takže jsem řekla, že si myslim, že jsem transsexuál. Špatná odpověď. „Myslím si, že jsem holka…?“ odpověděla jsem tázavě, tentokrát s větším úspěchem.

No a tak jsme si asi hodinku povídaly, vlastně mi jenom zrekapitulovala, co všechno tranzice obnáší, ale to už jistě dávno vím, pokud jsem četla její knihu. Četla. Připadala jsem si, jako kdybych si povídala s Lady Gaga. Nechtěla byste se mi podepsat na kozy? Já si to pak nechám přetetovat. Nakonec jsme domluvily, že přijdu zase za čtrnáct dní a budeme si povídat dál. A za tisícovku si můžem povídat celej rok! To si snad ani nezasloužim.

Nechápejte mě špatně – Hanka byla nejmilejší doktor na světě a na stěně jí visí Beatles. Takže jasná volba. Z její kanceláře jsem šla do Riegrových sadů, kde lidi ušlapali sníh na ledovou krustu, a klouzala jsem se na chodníku jako pětiletá. Měla jsem radost ze života, tak velkou, že jsem rovnou oběhla všechny doktory, kam mě poslala. Na konci února půjdu na internu a na sexuologii, koncem března mě čeká vyšetření na endokrinologii. Ještě teď jsem z toho tak nadšená, že se mi to těžko formuluje a tak se loučím a vrátím se, až se trochu uklidnim.

Vaše Zita :-*

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s